středa 26. června 2013

Příkladná rodinka třetí říše?

Za války jde Magda Goebbelsová příkladem všem německým matkám. Svého nejstaršího syna Haralda dává do služeb Luftwaffe a manželovi vehementně pomáhá s propagandou. Školí se na sestru u Červeného kříže.

V tu dobu umírá její otčím, Žid Richard Friedländer, v koncentračním táboře Buchenwald, což ale chladnou Magdu příliš netrápí. Naplno je oddána nacistickým ideálům, ale její dny jsou také sečteny.


Zatímco ruští vojáci dobývají Berlín kousek po kousku, nachází se Magda v bunkru říšského kancléřství společně s manželem a dětmi, také Adolfem Hitlerem. Jejich dny jsou sečteny, nálada je velmi ponurá. Pomalu se odehrává drama, které si jen stěží dokáže člověk představit.


Magda postupně otráví všech svých šest dětí i přes prosby personálu, ať děti ušetří. Hanna Reitsch, letkyně, slíbila vzít letadlem děti z Berlína do bezpečí. Magdu nic neoblomilo, byla pevně rozhodnuta vše ukončit. Starší děti pochopí a brání se, situace je téměř k neunesení. Poté, co Magda otráví svoje děti, vyjde společně s manželem na zahradu kancléřství a spáchají tam společně sebevraždu. Stejně tak učiní i Adolf Hitler s Evou Braunovou, kterou před pár hodinami pojal za ženu. Jí se splnil největší životní sen a je ochotna s Hitlerem zemřít.


Harald žil s matkou, Goebbelsem a šesti jejich dětmi. Po invazi do Polska roku 1939 vstoupil do armády, ke konci války byl zajat v Itálii a poslán do tábora v Benghází. Tam přichází dopis na rozloučenou od matky, ve kterém mu sděluje, že situace je tak bezvýchodná, že ji nelze řešit jinak, než odchodem z tohoto světa. Dopis na rozloučenou mu napsal i Goebbels. "Pravděpodobně budeš jediný, kdo bude moci pokračovat v rodinné tradici," sdělil v něm. Haraldovi je 23 let.

Po dvou letech je Harald propuštěn a o pár let později dědí po svém majetném otci mnohamilionové impérium, společně s nevlastním bratrem z prvního manželství jeho otce, Herbertem. Dědicové nyní vlastní téměř polovinu firmy BMW a další společnosti.

Harald byl po válce označen za přívržence, který se na zločinech nacistů nepodílel, takže nebyl nijak trestán. Zemřel při leteckém neštěstí v roce 1967. Vdova po Haraldovi se neshodla s jeho nevlastním bratrem Herbertem, začaly nekonečné tahanice o majetek.


Haraldovi příbuzní získali čtyři pětiny ze 14procentního podílu v Daimleru a roku 1974 celý podíl prodali kuvajtským investorům za miliardu marek.


Herbert zemřel roku 1982 a jeho majetek byl rozdělen mezi šest dětí pocházejících ze tří různých manželství. Nejcennější část, BMW, zdědila jeho třetí žena Johanna s dětmi.


Stefan Quandt se setřenicí Gabriele přiznali rodinné vztahy k Třetí říši. "Magda zabila v Hitlerově bunkru všechny svoje děti. Když máte něco takového v rodině, řeknete si: horší už to být nemůže," řekla Gabriele. Stefan přiznal, že je "smutné, že v podnicích Quandtů umírali nuceně nasazení".



Měli pykat za svoje předky? Lze je odsuzovat? To jistě ne. Snažit se pochopit, i když je to velmi těžké.