Jak už to mezi nacisty fungovalo, nikdo nevěřil nikomu. Zřejmě proto, že věděli dobře, jací sami jsou a podle sebe soudím tebe. Vzájemně se sledovali, nechali se hlídat, donášeli na sebe. Vzájemně se často nenáviděli, šlo o moc, postavení a výhody. Co by od zločinců takového kalibru vlastně člověk chtěl. Když někdo hlásá zlo a chce zlem vymýtit své domnělé nepřátele, pak co si myslet...
Göringa přímo nenáviděl Karl Hanke, snad i proto, že tajně a později veřejně miloval Magdu Goebbelsovou a kromě toho nenáviděl Lídu Baarovou, jako špinavou a sprostou Slovanku.
Goebbelsova aféra s Lídou Baarovou přerostla do velkých rozměrů. Goebbels byl do Lídy tak poblázněný, že hodlal opustit Magdu a děti. Musel domluvit až Hitler, který ho důrazně pokáral.
Goebbels se často zmítá ve svých citech, jednou byl hluboce dojat, jindy na pokraji zoufalství, jindy byl plný elánu a nadšení, pak zase trpěl depresemi, mezi chvilkami štěstí se nechal ovládat vztekem. To všechno se můžeme dozvědět z jeho deníků, které byly na dlouhá léta domněle ztracené nadobro, než je v jednom tajném moskevském archívu v roce 1992 objevila německá historička.
Naivní Goebbels se svěřuje se svými pocity Hermannu Göringovi. Dne 22.10. 1938 si píše: „V poledne odjíždím ke Göringovi. Bydlí báječně, mluvíme spolu dvě a půl hodiny. Mohu mu vylíčit celý svůj případ. Je nejhlouběji dojat a chová se ke mně s jímavou lidskostí. To mu nikdy nezapomenu. Navrhuje radikální řešení. Rozvod. Chce jít k vůdci a nalít mu čistého vína. Dobrý Göring. Zamiloval jsem si ho přitom. Rozcházíme se jako skuteční přátelé.“
Jak byl ten Goebbels naivní! Stejně jako mnoho jiných, ani Göring nebyl žádný jeho přítel, měl naopak plán, jak Goebbelse zničit a jeho aféra s Lídou Baarovou se mu jen hodila. Hodil se mu k tomu hrabě von Helldorf. Měli přichystanou dokonalou politickou likvidaci.
Pokud by se totiž Goebbels rozvedl, musel by ze své funkce automaticky odstoupit, celá záležitost by měla dalekosáhlé následky. Přesně tohle jeho odpůrci potřebovali, zbavit se velkého rivala.
Vzájemné zbavování se navzájem bylo vůbec mezi nacisty velmi populární, nebáli se zajít hodně daleko, jak dokládá velmi známá, akce „Dlouhých nožů“.
Goebbels byl dlouho přesvědčen o Göringově přátelství a také o oddanosti hrabě von Helldorfa, za kterého zaplatil svého času hráčské dluhy a koupil mu menší dům. Ovšem kde by byl Goebbels, kde by vzal všechny peníze? Než poznal Magdu, která po prvním muži dědila velmi mnoho peněz a byla tudíž velmi dobře zajištěna, byl Goebbels úplný chudák zmítající se na pokraji chudoby, jednu kapsu prázdnou, a druhou děravou. Z nuzné situace a dluhů ho dostalo až manželství s Magdou. To on se stěhoval k ní do luxusního bytu v Berlíně, který vlastnila.
No pěkně se nám to rýsuje.
Goebbelse se nakonec zlikvidovat nepodařilo. Setkává se přímo s Adolfem Hitlerem, který mu vlastně pomůže a zachrání krk. Promlouvá k oběma manželům. Po počátečním chladu nastává usmíření a slib že už nebudou žádné problémy. Vůdce zachránil manželství i Goebbelse. Jistě k tomu velkou měrou přispěla Magda, která celý život Hitlera tajně milovala, a proto hlavně žila s Goebbelsem. Nevadí, že soužití nebylo zrovna šťastné, hlavně že byla Hitlerovi nablízku.
Hitler zanechá v Goebbelsovi velkou stopu, je to jeho zlomový okamžik. Ještě horlivěji a věrněji se přimkne k Hitlerovi a zůstává takový až do samotného a hořkého konce. Spáchá sebevraždu.
Göring zuří, jeho plán se nezdařil. Hrabě von Helldorf byl popraven za podílnictví na pokusu o atentát na Hitlera.
